Stávám se otrokem vlastní pravdy,
snažím se Tě pochopit, snažím…
Pravda lže a oklamává mé hříchy…
už ani neznám Tvé jméno…uf
natož rozeznat svá slova,
kterými Tě prosím a na kolenouch klečím před svým vlastním trůnem..
a zvedám oka k ohni Tvého žáru!!!
A Ty stejně neslyšíš…
a stejně jdeš dál sám…
a já zůstávám…s krví na kolenouch….doufat..
že snad ohlídneš se na chvíli věčnou a pochopíš mou lživou pravdu..
a odpustíš mrakům jejich hromy!!!
Krvi proud a vzduchu volnost…
snad odpustíš i nám, má duše,
i nám můj králi lží…má slaboto…mé já…
Hodnoťte:
Zhlédnuto 11x